Dohoda o výkonu práce přesčas. Smluvní strany této dohody se dohodly, že zaměstnanec bude vykonávat pro zaměstnavatele v roce xxxx práci přesčas i nad rámec 150 hodin v kalendářním roce, a to dle pokynů a potřeb zaměstnavatele. Tento odpočinek může být za podmínek ust. § 90 odst. 2 zák. práce, včetně výkonu práce přesčas (tedy při výkonu práce v rámci pracovní pohotovosti) u zaměstnanců starších 18 let zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, a to za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu §5 (1) Za dobu práce přesčas (Pozn. č. 4: § 83 odst. 6 zákoníku práce.) přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vznikl za tuto dobu nárok, (dále jen "dosažená mzda") a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Výkon práce přesčas musí splňovat tři podmínky. Prací přesčas je práce vykonávaná zaměstnancem 1. na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem, 2. nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a 3. konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Zaměstnavatel nesmí Zde naleznete výkaz přesčasových hodin (případně práce nad sjednanou kratší pracovní dobu). Pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem domluví, je práce přesčas přednostně kompenzována náhradním volnem (v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas) v rozsahu práce konané přesčas. S odkazem na článek JUDr. Šubrta publikovaný v čísle 6 časopisu Práce a mzda nebudeme probírat zákonná pravidla týkající se přesčasů do detailu. Tento výklad níže bude zaměřen na postup v zúčtování v oblasti práce přesčas, a dále na vztah evidence práce přesčas a průměrného výdělku, které následně přímo souvisí se mzdovými náklady firmy a také s Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Kromě nařízené práce přesčas dává zákoník práce možnost dohody zaměstnavatele a zaměstnance o výkonu práce přesčas nad uvedený rozsah. Problém se skrytými (čili nevyznačenými) přesčasy tak vnímáme jen u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby. To je v ustanovení § 78 odst. 1 písm. m) ZP vymezeno tak, že zaměstnavatel nerozvrhuje pracovní dobu (stanovenou čili plnou nebo kratší pracovní dobu, dohodnutou se zaměstnancem nebo jemu umožněnou) na Za práci přesčas náleží zaměstnanci mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Má-li tedy někdo průměrný výdělek 200 korun za hodinu, náleží mu za přesčasovou hodinu odměna 250 korun. Práce přesčas nesmí u zaměstnance přesáhnout více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v BJBVB.

dohoda o výkonu práce přesčas vzor